Co místo glyfosátu?

18.04.2017

Glyfosátové herbicidy se začaly používat kvůli relativně dobré biologické odbouratelnosti v životním prostředí. V roce 2015 ale Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) oficiálně zařadila pesticid na seznam "pravděpodobně karcinogenních" látek do takzvané skupiny 2A. Ta obsahuje řadu chemikálií, vedle nich však také třeba červené maso. Jen o pár měsíců později přišel Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) s protichůdným posudkem. Tlak proti používání glyfosátových herbicidů ale významně zesílil a například Hnutí DUHA se při rozhodování na evropské úrovni přiklonilo pro zákaz jejich používání (odkaz).

Pesticidy by měly být používány vždy s rozmyslem, neboť jde o biologicky aktivní látky, toxické mohou být i pro necílové organismy a jsou s nimi spojená různá rizika. Relativně dobrá biologická odbouratelnost glyfosátu mohla různé uživatele vést až k nadužívání, včetně například blízkosti vodních toků. Pokud se podíváme po bezpečnějších alternativách mezi herbicidy, nacházíme naopak ještě ty kontroverznější - viz ekologický institut Veronica.

Pokud jde o hubení plevelů ve městech, doporučuje se jejich likvidace vysokou teplotou - s horkou vodou, případně hořákem. S tím ale může docházet například k poškozování dlažby. Další možností je likvidace mechanická s motorovými sekačkami. Ty zase hlučí, produkují nežádoucí emise, některé plevele mohou dokonce mechanicky rozmnožovat a rozšiřovat. V případě některých invazních druhů v přírodě je možné jejich potlačení pastvou. Jednoletkám stačí bránit vysemenění a stačí je vytrhnout (například netýkavky, postup je ale nutné každoročně opakovat do vyčerpání semen v půdě s klíčivostí řadu let), naopak rostliny s podzemními orgány je nutné rovnou vyrývat ze země (bolševníky). To jsou ale až úmorné metody a boj s podzemními orgány bez chemie může být i nekonečný.

Alternativy ke glyfosátovým herbicidům tedy existují, ale ne vždy jde o plnohodnotnou či ekologickou náhradu. Používání glyfosátových herbicidů je stále možné a především by neměly být naudžívány a používány například u vodních toků.

Jiří Jakl